http://www.bbcczech.com

Pavel Němec

Místopředseda US-DEU a ministr Pavel Němec nemá obavu o pád vlády v souvislosti s hlasováním o nedůvěře, které vyvolává ODS.

Severozápadní Čechy, Moravskoslezský kraj a nově i Jihomoravský kraj mají své vládní zmocněnce. Ti mají krom jiného řešit dlouhodobě špatnou sociální a ekonomickou situaci těchto regionů. Vládní zmocněnec pro Jihomoravský kraj Ladislav Korbel byl do funkce jmenován začátkem září a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach k jeho úkolům říká:

Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda ČSSD (zvuková ukázka): Tak předně by asi měl zkontaktovat veškerou reprezentaci ať v oblasti sociálních partnerů, tak politickou, tak zároveň zmapovat situaci a začít v podstatě vytvářet podmínky pro směřování investorů do tohoto regionu. Tady si myslím, že to je problém některých oblastí stejně tak jižní Moravy, ale samozřejmě i dalších, že je potřeba vytvářet podmínky pro velkou zaměstnanost. To znamená, průmyslové zóny a do těch směřovat vlastně významné investory tak, aby vznikaly tisíce a desetitisíce pracovních míst.

Řekl v rozhovoru pro BBC ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Nejen o řešení špatné sociální a ekonomické situace některých krajů České republiky bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je místopředseda Unie svobody-Demokratické unie a také ministr pro místní rozvoj Pavel Němec. Dobrý den.

Dobré odpoledne.

Dvě celá, šest desetin procenta, to jsou podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM výsledky volebních preferencí Unie svobody-Demokratické unie. Neukazuje to podle místopředsedy US-DEU Pavla Němce, že Unie svobody může následovat Občanskou demokratickou alianci, Levý blok, které byly také přítomny v Poslanecké sněmovně a po jednom z volebních období nakonec skončily mimo parlament?

Pozici Unie svobody-Demokratické unie ukazuje to, že tato strana je zakotvena na politické scéně. Je zakotvena v obou komorách Parlamentu České republiky. Je zakotvena ve vládě a koneckonců je zakotvena i v krajích, řekl bych, že pevně zakotvena. Skutečný úspěch Unie svobody-Demokratické unie je možné řešit, je možné měřit až ve volbách.

Indikátor 2,6 % vás neznervózňuje jako indikátor v mezivolebním období?

Na zítřek žádné volby neplánujeme a do voleb se uvidí. Já jsem přesvědčen, že Unie svobody-Demokratická unie uspěje ve volbách tak, jak uspěla, alespoň tak, jak uspěla ve všech minulých volbách. Vzpomeňme si, že i v roce 1998 nám byly přisuzovány pod pětiprocentní preference a v Poslanecké sněmovně jsme se v roce 1998 dostali.

Než jste se stal před třičtvrtě rokem místopředsedou US-DEU, v kandidátském projevu jste uvedl, a teď cituji doslova vaše slova: "Jsem přesvědčen, že Unie svobody dokáže prezentovat své působení ve vládě tak, aby byla úspěšná v super volebním roce 2004," konec citátu. Předpokládám, že si na tato slova pamatujete. Co je nutné ještě nyní z pohledu US-DEU udělat pro to, abyste byli řečeno vašimi slovy, super úspěšní ve volebním roce 2004?

Super ve volebním roce 2004. Já si myslím, že se nemáme za co stydět při působení ve vládě. Reforma veřejných financí je kompromisem všech tří koaličních stran, za kterých se určitě jako Unie svobody-Demokratická unie nemusíme stydět. Já bych chtěl poukázat zejména na nedělní prohlášení všech tří koaličních stran, kde jsou takové body, jako sbližování sazeb daně z přidané hodnoty, či snížení zdanění práce, či snížení ceny práce.

Což považujete za významný úspěch Unie svobody-Demokratické unie?

Nepochybně ano. Jsou to věci, které jsme vždy prosazovali a měli jsme je ve svém volebním programu.

Můžete říci, zda je reálné, že ta druhá fáze skutečně bude dovedena do konce, rozumějme druhá fáze reformy veřejných financí, na které jste se v rámci koalice v neděli dohodli?

Tak druhá fáze, jejíž obrysy jsme v neděli načrtli, tak je neoddělitelnou součástí té první etapy. Reforma veřejných financí je naplánována na celé funkční období této vlády.

Záleží, zda se ho vláda dožije.

Vláda musí být vládou, aby byla schopna realizovat to, co si předsevzala.

Teď se pojďme bavit o tom, zda vláda přežije. Vládu čeká hlasování o nedůvěře, následně hlasování o vládním návrhu reformy veřejných financí. Předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek po úterním jednání stínové vlády ODS k hlasování o nedůvěře uvedl:

Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS, místopředseda Senátu (zvuková ukázka): Chceme vyslovit nedůvěru vládě v nejbližším možném termínu, to znamená, příští pondělí je výkonná rada, která vlastně učiní, nebo měla by učinit politické rozhodnutí a ten konkrétní termín je dán pořadem schůze, termínem vyhlášení a tím, co má v ruce předseda Poslanecké sněmovny, a to je konkrétní určení mimořádné schůze, na které se bude hlasovat o nedůvěře. Takže ten termín vám neumím říci. My to budeme chtít samozřejmě na té zářijové schůzi.

Předseda ODS Mirek Topolánek. Předpokládám správně, že podle místopředsedy US-DEU Pavla Němce nebude toto hlasování znamenat pád pro vládu Vladimíra Špidly?

Je sice hezké, že Výkonná rada ODS se dohodla na vyslovení nedůvěry vládě, ale výkonná rada o vyslovení nedůvěry vládě naštěstí nerozhoduje. O tom rozhoduje Poslanecká sněmovna a na takovýto čin má Občanská demokratická strana příliš málo hlasů. Já to hodnotím jako plácnutí do vody.

A vláda má dostatek hlasů?

Vláda má dostatek hlasů. Určitě ji nehrozí vyslovení nedůvěry.

Považujete za problém, že ODS deklarovala, že nevypáruje Hanu Marvanovou, jen pro úplnost, vypárování je terminus technicus Poslanecké sněmovny, aby byl zachován volební poměr v Poslanecké sněmovně, i když někteří poslanci ve sněmovně nejsou přítomni. Tedy ODS deklarovala, že nevypáruje Hanu Marvanovou během jejího porodu a jedinou stranou, na kterou se tedy musíte obrátit, je KSČM.

Deklarovaný postoj ODS považuji za vrcholně nekorektní a tento postoj porušuje všechny zažité tradice Poslanecké sněmovny tak, jak jsem ji poznal. Samozřejmě, že se budeme snažit řešit všemi dostupnými technickými prostředky, abychom zachovali naši převahu při hlasování.

Zatím tedy nemáte vypárování Hany Marvanové v době jejího porodu s KSČM dohodnuto?

To je otázka na předsedu poslaneckého klubu.

Ptám se vás, jako místopředsedy strany.

Nevím o tom.

Takže není zatím.

Opravdu o tom nevím. Nicméně určitě snahou vedení poslaneckého klubu je zajistit, abychom v každém okamžiku měli v Poslanecké sněmovně převahu tak, jak odpovídá výsledkům voleb.

Podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha všichni poslanci z klubu ČSSD budou hlasovat pro vládou navržené zákony o reformě veřejných financí. Otázkou zůstává poslanec ČSSD, který z klubu vystoupil, Josef Hojdar. Ten tvrdí, že pro reformu ruku nezvedne. Zároveň se mu nelíbí vláda premiéra Vladimíra Špidly a rozdělení resortů mezi jednotlivé strany?

Josef HOJDAR, poslanec ČSSD (zvuková ukázka): Sociální demokracie si nechala ministerstva, která jsou problémová, která odčerpávají peníze ze státního rozpočtu a za kterými stojí jenom to, že děláme tu špatnou politiku. Ministerstvo školství, ministerstvo zdravotnictví. To jsou všechno velmi konfliktní ministerstva, které skutečně nepřináší žádné politické body. To každý dneska asi pociťuje velmi úzce. Na rozdíl od toho všechna ministerstva, přes které do budoucna a v současné době již procházejí peníze i v rámci Evropské unie, jsou obsazena našimi koaličními partnery. To znamená, že i tato ministerstva pochopitelně mohou vytvářet a vytvářejí v moha případech takovou tu líbivou politiku ve vztahu ke krajům, ve vztahu k jednotlivým okresů, případně i městům a vesnicím.

Říká v rozhovoru pro BBC v narážce na ministerstvo pro místní rozvoj poslanec ČSSD Josef Hojdar. Miloš Zeman, bývalý premiér a předseda ČSSD, v rozhovoru pro sobotní Právo zase říká, že vládní reforma financí míří proti programu ČSSD, ale vyhovuje programu pravicové US-DEU. A teď cituji doslova: "Socdem své voliče hluboce zklamala." To znamená, Unie svobody-Demokratická unie je jako důvod štěpení vládní koalice.

Já se těžko mohu a ani nechci se vyjadřovat k vnitrostranickým výměnám názorů mezi našimi koaličními partnery. Rozdělení resortů vyplývá z koaliční dohody. Pamětníci si vzpomenou, že zrovna jmenované ministerstvo školství bylo ministerstvem, kterým bychom určitě nepohrdli. A co se týče úhlu pohledu Miloše Zemana na stav reformy veřejných financí, tak my zase vidíme řadu věcí, ve kterých jsme museli ustoupit a řadu věcí, které jsme prosadili.

Když se ale podíváte na současný stav vládní koalice jako místopředseda jedné ze tří stran, které vládní koalici tvoří, vy si skutečně nemyslíte, že může v rámci ústupkům Josefu Hojdarovi či některým nespokojeným poslancům ČSSD dojít k tomu, že se budou přerozdělovat resorty opět?

Já si to nemyslím. Momentálně probíhá jednání v poslanecké sněmovně mezi kluby, mezi poslanci o reformě veřejných financí. Neplánují se žádné ústupky.

A co s Hojdarem?

Byly dohodnuty dva body, které je nutné dodržet v případě jakýchkoliv myslitelných korekcí. Za prvé, tyto korekce nesmí mít vliv na reformní rozpočet, to znamená, rozpočet pro rok 2004, a současně takovéto změny by musely být po dohodě všech tří zúčastněných koaličních stran.

A co Hojdar?

Otázka pana poslance Hojdara je skutečně otázkou pro naše kolegy ze sociální demokracie.

A když ji oni nevyřeší tuto otázku a ta otázka je nutná k řešení existence vládní koalice jako celku. Pomůže US-DEU tuto otázku řešit a jak?

Pokud by se snad náhodou stalo, že jedna z koaličních stran nevyřeší svoji otázku, tak jistě ostatní koaliční strany se budou snažit společně nalézt řešení z dané situace a to je skutečně všechno, co v tuto chvíli k tomu mohu říci, protože nepředbíhejme vývoji událostí. Já věřím, že je cesta k tomu, aby kolega Hojdar také podpořil reformu veřejných financí. To všechno ostatní je otázka budoucích dnů.

Byla by Unie svobody-Demokratická unie v rámci řešení problému Hojdar ochotna přistoupit na nějaké výměny resortů? Nebo to je něco nepřestavitelného pro vás osobně?

Já si myslím, že pan poslanec Hojdar má možnost se vyjadřovat jistě k podobě reformy veřejných financí jako poslanec, jako člověk, který bude o takové reformě hlasovat. Má na to právo stejně jako ostatních sto koaličních poslanců vládní koalice. Nicméně jsem přesvědčen, že jeho úlohou není přerozdělovat jednotlivé resorty. Ty vyplývají z koaliční smlouvy.

To znamená, že to je pro vás nepředstavitelné, že by docházelo i k těmto ústupkům?

Nedokážu si představit, že by jeden z poslanců mohl vyvolat debatu o výměně jednotlivých resortů.

Pokud by ale mělo dojít k pádu vlády jako celku?

K pádu vlády nedojde. Já jsem říkal, že pokus ODS o vyvolání nedůvěry je podle mého názoru plácnutím do vody. Nic takového se tedy v nejbližších dnech určitě nepředpokládá.

Když říkáte, že vláda ve sněmovně dostane důvěru, ve sněmovně projde reforma veřejných financí v té vládní, rozumějme, koaliční podobě, jak se pak mohou dalšími spornými body jevit například zákon o nájemném, který je nyní zaparkován lidově řečeno v Poslanecké sněmovně a který se vám, rozumějme, ten návrh, který přehlasovala ČSSD a protlačila ve vládě, který vám se jako Unii svobody-Demokratické unii kvůli programu nelíbil?

Je třeba přistupovat k problémům podle priorit. Zákon o nájemném nenabírá žádné zpoždění. Byl projednáván v prvním čtení před prázdninami a podle plánu předpokládám, že bude zařazen říjnovou schůzí Poslanecké sněmovny. Tato schůze zářijová, která začíná 23. září, tak byla včleněna jako speciální schůze, která by měla projednávat reformní zákony. Jakkoliv je zákon o nájemném důležitou normou, důležitým zákonem, tak do reformy veřejných financí nespadá, proto bude vyřešen na řádné říjnové schůzi a předpokládám, že před jejím začátkem proběhnou i konzultace.

To znamená koaliční jednání kvůli zákonu o nájemném?

Jistě, koaliční jednání je i jednání na úrovni výborů na úrovni poslanců.

Mně jde o koaliční jednání na té nejvyšší možné úrovni, rozumějme na úrovni předsedů či místopředsedů stran, protože ještě před reformou veřejných financí i před projednáváním rozpočtu na příští rok se zákon o nájemném jevil jako velmi problematický bod fungování současné vládní koalice.

Koaliční jednání tři krát tři, chcete-li K9 nebo koaliční rada, tak se schází v intervalu zhruba jednou za čtrnáct dnů a předpokládám, že i o zákonu o nájemném bude na některé z těchto schůzích řeč.

Myslíte, že nakonec dojde ke kompromisu? To znamená, že zákon o nájemném v Poslanecké sněmovně v takzvaném druhém a třetím parlamentním čtení bude prohlasován všemi stranami vládní koalice a nikoliv prohlasován hlasy ČSSD a KSČM?

Myslím, že máme dodatečné argumenty pro naši verzi zákona o nájemném. Například to, že v posledních měsících se zcela zřetelně ukazuje, že tržní nájemné ne-li klesá, tak minimálně stagnuje. A že tedy obavy z nějakého přemrštěného růstu tržního nájemného nejsou namístě.

To znamená, že těmito argumenty podpoříte to, aby prošla koaličně prostupná verze onoho zákona?

Jsou to dodatečné argumenty, které se nám dostaly do rukou na základě posledních statistických zjištěních v několika měsících.

Sondoval jste, zda na tyto dodatečné argumenty uslyší ČSSD?

Vedl jsem neformální konzultace s některými poslanci, kteří se zabývají bytovou politikou a zdá se, že jsou nakloněni o věcech jednat.

A když se ještě zaměříme na jeden zákon, který je v Poslanecké sněmovně a který je důležitý, a to z hlediska i peněz, které může Česká republika čerpat ze strukturálních fondů a souvisí to ještě s jedním problémem, s korupcí při zadávání veřejných zakázek. US-DEU ve svém volebním programu hovořila o potírání korupce. Jedním z kritizovaných míst kvůli kritizované korupci je právě nynější sporný zákon o zadávání veřejných zakázek. Projde podle vás ve sněmovně, je teď ve druhém a ve třetím čtení, nebo před druhým a třetím čtením v Poslanecké sněmovně, zákon o zadávání veřejných zakázek?

Musí projít, protože je předpokladem pro čerpání finačních prostředků z Evropské unie. Já řeknu jednu příhodu, při projednávání v prvním čtení jeden z poslanců Občanské demokratické strany, mě napadal jako předkladatele, že nehájím dostatečně národní zájmy a že nevymýšlím do zákona nějaké speciální klausule, že tuzemské firmy mají přednost před ostatními. Já jsem mu na to odpověděl, že ten, kdo nehájí národní zájem České republiky je onen dotyčný poslanec.

Kdo to byl?

Protože, pokud bude hlasovat proti zákonu, tak hlasuje proti tomu, abychom dostali v příštím roce finanční prostředky z Evropské unie.

Kdo to byl?

Lze si to přečíst v rozpravě.

A ti, kteří nečtou rozpravy, tak řekněte?

Já myslím, že bude alespoň zajímavé, zavítat na internetové stránky Poslanecké sněmovny a navštívit tento internetový server.

Tři kraje České republiky mají už své vládní zmocněnce. Důvodem je dlouhodobě špatná ekonomická sociální situace těchto krajů. Z pololetní zprávy vládních zmocněnců pro severozápadní Čechy a Moravskoslezský kraj vyplývá, že by uvítali jasnější kompetence a posílení pravomocí. Pane ministře, dá se z toho vyvodit, že současné pravomoci a postavení vládních zmocněnců pro dva kraje potažmo pro kraj, je tři, protože nyní má nově vládního zmocněnce i Jihomoravský kraj, se ukazuje jako nevyhovující?

Nenazval bych ten stav nevyhovujícím, ale je to stav, kdy úkoly a kompetence zmocněncům vlády byly dávány dílčími usneseními vlády v průběhu doby, to znamená, v průběhu minulých tří let. Já jsem sám požádal vládu, aby mi uložila zpracovat jednotný statut pro všechny zmocněnce tak, aby bylo zcela zřetelné, co vláda od zmocněnců očekává a čím by se zmocněnci měli zabývat.

Znamená to, že když nevyhovující, tak spíše nekomplexní?

Nekomplexní a řekněme trošku roztříštěné.

Zmocněnec vlády pro revitalizaci Moravskoslezského kraje Vítězslav Zamarský tvrdí, že by bylo dobré podpořit institut zmocněnce a nyní cituji doslova: "Legislativními či jinými opatřeními a nebo nechat vše pouze na autoritě zmocněnce," konec citátu. Když vy jste řekl, že jste si uložil úkol ve vládě, že vypracujete zákon o zmocněncích, bude to zákon?

Promiňte, nebude to zákon, bude to usnesení vlády, kdy vláda vydá statut zmocněnců.

Bude to formou usnesení?

Bude to formou usnesení vlády, a protože zmocněnec je vlastně zaměstnancem vlády, tak tento statut bude závazný jak pro zmocněnce, tak pro jeho vztah k ostatním resortům.

Můžete říci, co by v tom statutu podle vašich prvních představ zhruba mělo být?

Například vztah k dalším resortům, nikoliv jenom k ministerstvu, u kterého je v personální kompetenci zmocněnec, ale třeba i k ministerstvu průmyslu a obchodu a k dalším s tím, že ve statutu bude upravena účast, řekněme, v připomínkovém řízení, při projednávání zákonů, které se týkají dotčeného území a podobně.

To znamená, že bude, řekněme, posílena autorita vládních zmocněnců pro tři kraje České republiky.

Řekněme, že bude zprůhledněna. Já neočekávám, že by zmocněnci měli nějaké o mnoho větší kompetence, ale určitě dojde k jejich zpřesnění s tím, že budou popsány v jednom dokumentu, a také tak sjednoceni, protože těm zmocněncům byly mnohdy ukládány úkoly tu jednomu, tu druhému podle specifika dané oblasti.

Zmocněnec už jednou citovaný, tedy vládní zmocněnec pro Moravskoslezský kraj, Vítězslav Zamarský, hovoří například o nutnosti přijetí, a teď cituji doslova: "Takzvaného restrukturalizačního zákona pro Moravskoslezský kraj, který by regionu zajistil větší přísun peněz," protože navrhovaný zákon o rozpočtovém určení daní totiž podle něj Moravskoslezský kraj znevýhodňuje. Je podle vás reálné, že by vláda navrhovala Poslanecké sněmovně, respektive Senátu, parlamentu jako celku, speciální zákony, například revitalizační zákon pro Moravskoslezský kraj?

Nemyslím, že to je dobrá cesta. I když chválím zmocněnce, že se snaží všemi prostředky získat pro svůj kraj jaksi dodatečné finanční prostředky na restrukturalizaci. Ta situace zmíněného kraje je opravdu velmi složitá. Nicméně vláda má vymezené regiony se soustředěnou podporou státu. Jsou to regiony, které jsou skutečně strukturálně postižené. Je tam velká nezaměstnanost. A právě do těchto regionů plynou speciální dotační tituly, dotační programy.

Není jich ale málo, když někdo navrhuje, jeden z vládních zmocněnců navrhuje dokonce specializovaný zákon?

Pochopitelně já bych si představoval, že na tuto strukturální politiku by vláda měla vydávat více peněz. Nicméně to byste uslyšel od každého mého resortního kolegy, že by si na své programy své projekty rád přidal nějaké peníze ze státního rozpočtu. Bohužel ten balík je jenom jeden.

Je reálné, když se objevilo ve státním rozpočtu 11,5 miliard korun, že nějaké peníze by mohly jít právě do těchto postižených regionů, navíc, když se bude projednávat státní rozpočet na příští rok?

Svým způsobem ano. Pokusím se stručně odpovědět. První způsob je, kdy vláda snad vyčlení určitou částku, která by měla eliminovat útlum vojenských posádek tak, jak se ruší jednotlivé útvary, tak by obce měly získat určité peníze, jak využít ten armádní majetek a trošku přinést ekonomickou aktivitu do regionu.

Můžete říci, jak částka velká by to mohla být z reálných odhadů, které ve vládě znáte?

Nechci předjímat jednání vlády. Nicméně se jedná o částku v řádech sta milionů korun.

Do půl miliardy?

Řekněme tak. A druhá částka se týká prostředků, které by měly být zhruba v podobné výši rezervovány na kofinancování evropských projektů a my tedy právě těmto postiženým regionům budeme moci ze státního rozpočtu pomoci kofinancovat evropské projekty. Neboli kraj, který bude bohatý, tak si evropské projekty bude muset zaplatit sám. Kraj, který bude potřebnější a nebude mít takové rozpočtové zdroje, tak tam je šance, že mu pomůže stát a zaplatí evropské projekty z peněz ze státního rozpočtu. To jsou tedy dvě položky.

Začínáte mi trochu brát vítr z plachet. Když jste zde byl před mikrofonem naposledy, což bylo zhruba před čtvrt rokem, nebo před více než čtvrt rokem, tak jste řekl, že ze strukturálních fondů Evropské unie by do České republiky měly v letech 2004 a 2006 směřovat více než dvě miliardy eur v přepočtu na české koruny zhruba sedmdesát miliard korun českých. Tedy vláda zhruba tou půlmiliardou pomůže těm třem nejvíce zaostalým, nebo řekněme sociálně i ekonomicky postiženým regionům tím, že jim pomůže se spolufinancováním těchto projektů?

Přesně tak. Vláda má v úmyslu právě pomoci se spolufinancováním těm, kteří to budou nejvíce potřebovat.

Je ta částka půl miliardy, tedy pět set milionů, které odhadujete v rozpočtu na příští rok, dostatečná?

Je to částka na jeden rok. Počítám, že určitě poběží státní pomoc při spolufinancování i v dalších letech, a je to prostě částka, která odpovídá možnostem dnešního státního rozpočtu.

Posledním regionem, který má nyní vládního zmocněnce, je Jihomoravský kraj. 10. září se jím stal bývalý poslanec US-DEU Ladislav Korbel. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach k jeho úkolům říká.

Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda ČSSD (zvuková ukázka): Tak předně by asi měl zkontaktovat veškerou reprezentaci ať v oblasti sociálních partnerů tak politickou, tak zároveň zmapovat situaci a začít v podstatě vytvářet podmínky pro směřování investorů do tohoto regionu. A tady si myslím, že to je problém některých oblastí stejně tak jižní Moravy, ale samozřejmě i dalších, že je potřeba vytvářet podmínky pro velkou zaměstnanost, to znamená, průmyslové zóny a do těch směřovat vlastně významné investory tak, aby vznikaly tisíce a desetitisíce pracovních míst. Zrovna včera jsem byl třeba v Plzni, kde vlastně Borská pole jsou takovým příkladem úspěšné této politiky, kde vlastně jsou to řádově tisíce pracovních míst, které v takovéto průmyslové zóně vznikají. Podobně je tomu i v severních Čechách. Ne vždycky se to daří. Na severní Moravě, tam zatím i vzhledem k dopravní obslužnosti je to problém, a proto klíčovým vlastně takovým prvkem je dálnice D 47 a tady si myslím, že vláda udělala zásadní kroky k tomu, aby i tento nedostatek byl odstraněn.

Říká k činnosti vládního zmocněnce pro Jihomoravský kraj ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Vládní zmocněnci by podle zprávy o jejich činnosti uvítali jasnější kompetence, protože v mnoha případech se totiž kryje jejich činnost s kompetencemi krajů. Jak se jako ministr pro místní rozvoj, který má ve vládě problematiku vládních zmocněnců pro vybrané kraje na starost, díváte na překryvy jejich kompetencí s kraji?

Já myslím, že to je jednoduché. Činnost vládního zmocněnce je odvozena od kompetencí vlády. Vláda zmocněnce může úkolovat, kdežto krajské zastupitelstvo, kraje, hejtman, jejich kompetence jsou vymezeny zákonem o krajích. Já bych v tom neviděl žádnou složitost.

Tudíž to, na co oni si stěžují, tak nevidíte jako problém?

Není to problém. To bychom druhým dechem museli hovořit o tom, že se překrývají kompetence státu a krajů. Prostě zmocněnec je vládní a jeho kompetence jsou odvozeny od kompetencí vlády.

Poslední téma, které posluchači BBC akcentovali i v dotazech, souvisí i s končící turistickou sezónou a s cestovními kancelářemi. Letos během léta mohli posluchači a diváci i čtenáři novin sledovat problémy cestovní kanceláře Fischer, největší cestovní kanceláře v České republice. Vy předkládáte novelu zákona o cestovním ruchu. Reaguje i ona na problémy, které se ocitly kolem cestovní kanceláře Fischer ano nebo ne?

Samozřejmě, že ano.

To byla velmi stručná odpověď. Děkuji za ni. V jakém slova smyslu jste si vzali poučení?

Stávající zákon počítal s tím, že ministerstvo pro místní rozvoj, které má v gesci cestovní ruch, tak nemělo příliš velké kompetence. Nemohli jsme při provinění jednotlivých cestovních kanceláří reagovat. Nemohli jsme odebrat licenci, koncesi, prostě povolení k provozování živnosti. Museli jsme žádat živnostenský úřad, který byl místně příslušný a ten vedl zdlouhavé řízení, které podlehlo odvolání krajského úřadu a výsledek byl za několik mnoha měsíců. V novele proto navrhujeme, aby příslušný živnostenský úřad přezkoumal pouze formální náležitosti podnikání, to znamená, zletilost odpovědného zástupce, a tak dále a ministerstvo pro místní rozvoj, aby přezkoumalo splnění dalších podmínek. To znamená, zejména uzavření platného pojištění a na základě toho vydalo takzvanou licenci k provozování cestovní kanceláře.

To znamená, že vydávání licencí bude daleko přísnější? To je první zásadní změna.

Vydávání licencí bude důsledně sledovat, zda a v kterém okamžiku je podnikatel pojištěn a jakmile podnikatel pojištěn nebude, ministerstvo bude moci okamžitě licenci odejmout, nebude muset složitě korespondovat, dopisovat si s místním živnostenským úřadem.

Pane ministře, kdy tuto novelu zákona o cestovním ruchu předložíte Poslanecké sněmovně? Protože podle prvotních informací by na ministerstvu na internetových stránkách ministerstva pro místní rozvoj měly být už v květnu podle novely tohoto zákona zpřístupněny konkrétní seznamy těch kanceláří, které jsou i které nejsou pojištěny, aby se klient cestovní kanceláře mohl poučit a říci si, s kým pojede a s kým ne.

Cestovní kancelář, která není pojištěna, nebude de jure cestovní kanceláří, protože k tomu, aby někdo mohl mít licenci na cestovní kancelář, musí být pojištěn. Ano, chceme všechny průhledně a okamžitě informovat o tom, které cestovní kanceláře jsou pojištěny. K tomu budeme využívat internetových stránek. Předpokládám, že novela bude v projednání v Poslanecké sněmovně do konce roku, nyní se k ní vyjadřují jednotlivé resorty.

To znamená, že v říjnu zhruba počítáte s tím, že by šla do vlády?

Přesně tak.

Velmi stručně poslední otázka. Jak se bude prokazovat, že turisté, kteří jsou prováděni cizími průvodci, dělají tu práci za úplatu a budou pokutováni v případě, že budou nelegálně průvodcovat?

Změna, která se týká průvodců, je zcela v duchu zemí, ze kterých si podle mého máme brát příklad, jsou to země na západ od nás a s vyspělým turismem. Namátkou Francie, Španělsko, Rakousko, Itálie, Řecko, všechno to jsou země, které si s tímto problémem poradily a my si s ním poradíme určitě také.

Konstatuje Pavel Němec, host Interview BBC. Děkuji za váš čas, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.