Ondřej Štindl
analytik BBC

Extremisté v Letech

V Letech u Písku by se podle zpráv Televize Nova měl objevit nový památník - chce ho tam umístit krajně nacionalistická Národní strana.

Jaksi formálně má připomínat památku "českých vlastenců 2. světové války".

Důvodem existence památníku a také důvodem kontroverze, která kolem plánu jej vztyčit vznikla, je ale následující věta: "Zde byl sběrný tábor. Nejednalo se o koncentrační tábor. Historie není otázkou výkladu, ale pravdy."

Pokusy vydestilovat z poslední věty toho zamýšleného nápisu nějakou konzistentní myšlenku můžeme rovnou vzdát, čeští šovinisté koneckonců nejsou zrovna ta skupina obyvatelstva, v jejíchž řadách by se konzistentním myšlenkám příliš dařilo.

Záměr celé akce je ale zřejmý i tak - nejde ani tolik o připomenutí památky českých vlastenců, jako o zlehčování památky romských obětí tábora v Letech.

Je přitom celkem logické, že se extremisté - většinou označovaní za krajní pravici - v debatě o táboře v Letech dostali na stejnou loď se zástupcem krajní levice - europoslancem za KSČM Miloslavem Ransdorfem, na kterého bylo kvůli výrokům o letském táboře podáno i trestní oznámení.

Je však smutné, že by si v tom ohledu rozuměli i s prezidentem republiky Václavem Klausem, který podobná slova řekl loni v rozhovoru pro Lidové noviny.

Všichni jmenovaní považují za důležité připomínat, že tábor v Letech byl "sběrný" a ne "koncentrační".

To je slovíčkaření bez velkého praktického významu. Tábor v Letech - ať už mu říkáme jakkoliv - byl zařízení, kam byli po roce 1942 zavíráni lidé výhradně na základě svého původu.

Vězňové odtud byli odváženi do Osvětimi, tábor tudíž byl součástí nacistické vyhlazovací mašinérie.

Asi čtvrtina vězňů v táboře zemřela - je nemístné zdůrazňovat v té souvislosti, že se ti lidé stali obětí tyfu.

Nenakazili se přece jen tak náhodou, jak se lidem stává, ale proto, že byli - zcela nevinní - zavřeni v nelidských podmínkách. Uvěznění v Letech prostě znamenalo smrt - buď rovnou tam nebo později v plynové komoře.

V té debatě, do níž se teď rozhodla vstoupit Národní strana, ale nejde o nějaká adjektiva.

V jejím jádru je snaha umenšit nebo alespoň relativizovat to, že Romové byli oběťmi holocaustu, a že se část toho "konečného řešení" se odehrála na české půdě a pod českou správou.

Od plánu Národní strany se distancoval starosta Let u Písku, stejně jako vedení firmy AGPI vlastnící vepřín, o jehož odstranění z místa tábora se dlouhé roky diskutuje.

Plán extremistů tedy zřejmě zůstane nenaplněn. Vystoupení Národní strany ale připomnělo, že ve vztahu k táboře v Letech a památce jeho obětí čeští extremisté vlastně až tak extrémní nejsou.

V rámci tuzemského kontextu naopak představují součást hlavního proudu.