http://www.bbcczech.com

středa 14. prosince 2005, 22:15 SEČ

Mikuláš Kroupa
zpravodaj BBC

Každý den se v ČR pokusí o sebevraždu čtyři až pět lidí

Podle lékařských studií téměř každý druhý člověk trpí nějakou formou duševní poruchy, nejčastěji takzvanou afektivní poruchou - depresemi.

Z lékařských studií a analýz popisujících počet nových psychiatrických případů za rok, vyplývá, že se jedná o "plíživou epidemii".

Tento termín používají odborníci, kteří varují, že systém zdravotnictví se zákonitě v následujících několika letech zhroutí, pokud země neinvestuje do psychiatrie nejméně o polovinu více peněz.

Světová zdravotnická organizace navíc vyzývá své členské země, aby na duševní zdraví občanů ročně dávaly nejméně pět procent z celkového balíku financí určených na zdravotnictví.

Dostatek kvalitního personálu

Všeobecná zdravotní pojišťovna uvádí, že do psychiatrie dává něco málo přes tři procenta svých příjmů. Tím se Česká republika ocitá na úplném chvost evropských zemí. Nejhůře je na tom Slovensko.

Přitom právě v tomto oboru by stát, pokud by investoval do prevence a vzdělání lékařů, nejvíce ušetřil.

"Je to také otázka mít dostatek kvalitního personálu, a to nejen lékařského, ale i toho nižšího a středního, který by měl být schopen adekvátně poskytnout péči a především rozpoznat to onemocnění v jeho počátcích z příznaků, se kterými pacienti do ordinace chodí. A v této primární péči je velký dluh," říká Alena Šteflová, ředitelka české kanceláře Světové zdravotnické organizace.

Například náklady na pacienta trpícího demencí dosahují měsíčně statisícových částek, pokud by se choroba diagnostikovala dříve, což lze, zbrzdí se vývoj nemoci a samotná léčba je pak mnohonásobně levnější.

Co je to deprese?

Ještě lepším příkladem jsou podle psychiatrů takzvané afektivní poruchy - deprese.

Nejrozšířenější duševní poruchy moderní civilizace, nepočítáme-li závislost na tabáku.

Celkově Evropské země investují do léčby takto postižených sto pět miliard Euro. Je to téměř nejvíce ze všech nemocí, hned za náklady na léčbu kardio-vaskulárnch onemocnění.

Podle odhadů a různých studií ze zemí Evropské unie se odhaduje, že vážnou klinickou depresí trpí každý čtvrtý Evropan.

Co to vlastně klinická deprese je? Devětadvacetiletá Nataša Tesařová to ví velmi dobře, dosud se léčí:

"Jednoho lednového rána po velice hektických Vánocích jsem se probudila a najednou jsem zjistila, že nechci dělat vůbec nic, že nechci chodit do školy, že kluka, kterého miluju, nechci vůbec vidět a že chci odjet někam pryč, na ostrov, kde budu úplně sama a nikoho tam neuvidím. Tak jsem jela do Bohnic."

"Mluvila jsem s pěti různými psychology a jejich reakce byly tak různé, že jsem po třech dnech pochopila, že tam mi nepomůžou a že to musím zvládnout sama. Samozřejmě jsem to ale sama zvládnout nemohla."

Šedesát sedm procent diagnostikovaných pacientů s touto poruchou hledalo pomoc u praktických lékařů.

Z odhalených případů deprese se léčí jen něco kolem třinácti procent. Což je podle zkušených psychiatrů varující. Klinická deprese člověka téměř zákonitě vede k sebevražedným pokusům.

Myšlenky na sebevraždu

Podle jedné lékařské studie z roku 2000: půl milionů lidí v České republice vážně uvažovalo o sebevraždě, jeden a půl procenta všech osob starších 18-ti let se o sebevraždu pokusilo.

Nataša Tesařová nakonec skončila na krizovém centru psychiatrické léčebny, jak říká, ví, co jsou to sebevražedné myšlenky:

"To už jsem na tom byla tak špatně, že jediné, co mi mohlo pomoct, byly silné dávky antidepresiv, které mi dávali formou kapaček. Ta antidepresiva jsou skvělá první moc, mně ohromně pomáhají, ale víc mi pomohla psychoterapie, která se snaží najít příčiny, které vedly k tomu, že člověk depresi začal mít."

Nataša Tesařová bojuje s depresemi už osm let. Dnes chodí běžně do práce a je schopna překonávat běžné potíže všedních dní, což před léčbou prý nebylo prakticky možné.

Tím, že stát neinvestuje do vzdělávání lékařů, kteří by dokázali vůbec deprese rozpoznat, přichází o miliardy korun, říká přednosta psychiatrické léčebny Všeobecné fakultní nemocnice Jiří Raboch:

"Průměrná denní dávka antidepresiva ses pohybuje z hlediska korunového mezi 10 a 20 korunami na den, průměrné náklady spojené s konzumací zdravotní péče mezi 50 a 60 tisíci korunami."

"Ale - a to bych chtěl podtrhnout - s duševními poruchami, a s depresí též, jsou spojeny největší nepřímé náklady, to znamená ztráta pracovní schopnosti, invalidní důchody či ukončený život sebevraždou a to změřeno nemáme. Zdá se, že tam to je několikanásobně větší množství ekonomických ztrát."

Psychiatr Jiří Raboch nyní zasedá v ministerské komisi, která připravuje kromě jiného právě transformaci české psychiatrie.