Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: středa 21. září 2005, 07:54 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Velíšek proti diktátu strachu
 

 
 
V případě vraždy Michala Velíška a jejího údajného pachatele Davida Lubiny ledacos nasvědčuje selhání policie nebo justičního systému - David Lubina byl vícekrát zadržen, když ohrožoval zbraní jiné lidi.

Nějak se ale nepodařilo zařídit, aby nedostal možnost, aby tenhle svůj sklon dohnal až do krvavé krajnosti.

 Michal Velíšek dokázal, že člověk nemusí podléhat diktátu strachu a že je to výhradně na něm, jestli se tak stane
 

V tisku se ale objevily i názory, podle nichž byl Michal Velíšek - při vší úctě k jeho motivům - tak trochu strůjcem svého osudu.

Zachoval se prý nerozvážně, neměl volit konfrontaci se zjevně vyšinutým násilníkem, měl prý místo toho volat policii, která je k řešení takových situací cvičená.

V rozhovoru pro Mladou frontu DNES to třeba řekla policejní psycholožka Ludmila Čírtková.

S o dost primitivněji a někdy až vulgárně formulovanou verzí toho stanoviska se člověk mohl setkat na internetových diskusních fórech.

Proti tomu stojí názory různých komentátorů -třeba šéfredaktora Mladé fronty DNES Pavla Šafra - nebo vládního zmocněnce pro lidská práva Svatopluka Karáska, který prezidentovi Václavu Klausovi navrhl, aby Velíška posmrtně vyznamenal.

Zmíněná představa, podle níž měl Michal Velíšek vyčkat příchodu specialistů, je svým způsobem utopická - předpokládá totiž, že ti vycvičení stihnou přijít včas, že jsou schopni zjevit se rychleji, než člověk luskne prsty, nebo - přesněji - než stihne stisknout spoušť.

V té vulgární podobě potom představuje jakési záchranné lano pro lidi, kteří potřebují být ujištěni o tom, že jejich pohodlné a egocentrické vnímání světa je to jediné rozumné nebo dokonce morálně správné.

Je to trochu laciná kamufláž, která by měla zakrýt jeden elementární životní fakt, jejž mají občané dnešní víceméně bezpečné západní společnosti to štěstí nezakoušet příliš často na vlastní kůži, nicméně nezmizel ani dnes a tady a nikdy nezmizí.

Na zásadní životní rozhodnutí má člověk někdy jenom zlomek vteřiny a nikdo a nic z něj nemůže sejmout odpovědnost za ně.

 Na zásadní životní rozhodnutí má člověk někdy jenom zlomek vteřiny a nikdo a nic z něj nemůže sejmout odpovědnost za ně
 

A může před něj být postaven v situaci, kdy na něj není ani trochu připraven.

Anonymní hrdina novely Pád od Alberta Camuse žije jako altruistický právník, který v soudní síni rád bojuje za dobrou věc a sám sebe si proto také cení.

Jednou v noci ale zahlédne, jak se v řece topí žena a - neudělá nic. V tu chvíli pochopí, že jeho dosavadní život byla lež a skončí jako opilý ztroskotanec, který v hospodě vypráví svůj příběh.

Lord Jim ze stejnojmenného románu Josepha Conrada je idealistický námořní důstojník, který na své první plavbě, aniž by sám věděl proč, následuje posádku, která utekla z rozpadající lodi plné poutníků, odsouzené ke zkáze.

Po zbytek života ho to provinění pronásleduje a smíření najde až v - z praktického hlediska zbytečné - smrti.

Doba od časů Camusových hrdinů a Lordů Jimů zjevně pokročila - kvůli lhostejnosti projevené tváří v tvář ohrožení druhého se lidé asi tolik netrápí nebo si to nepřipouštějí. To ale neznamená, že tahle lhostejnost nemá důsledky v životech jednotlivců a nakonec i společnosti.

Někdy to až vypadá jako by společnost žila ovládána diktátem strachu.

Michal Velíšek dokázal, že člověk tomu diktátu podléhat nemusí a že je to výhradně na něm, jestli se tak stane.

 
 
66Komentáře týdne
Události uplynulých sedmi dní očima redakčních analytiků
 
 
66Analýzy BBC
Poznámky redakčních analytiků odvysílané v Dobrém ránu s BBC
 
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí