|
V Praze se hrálo finále české ligy amerického fotbalu | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Když se ve Spojených státech hraje Superbowl, tedy finále tamní profesionální ligy amerického fotbalu, na několik hodin se doslova zastaví život v zemi a desítky miliónů lidí se přilepí k televizním obrazovkám. Něco takového v Čechách rozhodně nehrozí, přesto se tu americký fotbal hraje a o víkendu vyvrcholila domácí soutěž finálovým utkáním o Superpohár nebo také Czech Bowl. Zápasy tuzemské ligy amerického fotbalu, která se v České republice hraje už od roku 1994, navštěvuje většinou jen několik desítek, maximálně stovek diváků. V sobotu 30. července byla ale tribuna atletického stadiónu Slavie v pražských Vršovicích, kde se letošní Superpohár hrál, téměř plná. Zřejmě diváky nalákalo i to, že proti sobě nastoupily dva týmy z hlavního města, Prague Lions a Prague Panthers, tedy celky, mezi nimiž od počátků tohoto sportu ve zdejších končinách panuje největší rivalita. Panteři a Lvi Panteři hrají na Slavii všechny své domácí zápasy, a tak měli de facto výhodu domácího prostředí.
Lvi ale letos v lize neprohráli jediný zápas a byli odhodláni zopakovat výkon z loňského finále, v němž nad Pantery rovněž zvítězili. Slavnostní výkop provedl americký velvyslanec v Praze William Cabaniss, který sám na střední a vysoké škole americký fotbal aktivně hrál a je přesvědčen o tom, že tento sport "učí mladé muže důležitým věcem, jako je týmová práce a disciplína". Zápas pak sledoval v doprovodu své ženy z tribuny obklopen masou diváků bez zjevné přítomnosti osobních strážců a dokonce bez jakýchkoli viditelných bezpečnostních opatření u vchodu na stadión. Tam v době údajně zvýšeného rizika teroristických útoků po akcích v Londýně a Šarm-aš-Šajchu neprobíhala ani zběžná kontrola zavazadel. Zeptal jsem se proto o přestávce velvyslance, zda svou přítomnost na zápase konzultoval s tradičně opatrným americkým ministerstvem zahraničí a zda se jej třeba nesnažili od účasti na pravděpodobně nejameričtější akci v Praze o tomto víkendu odradit. "Ne, ne, myslím, že to je v naprostém pořádku a cítím se tu zcela v bezpečí," ujišťoval mě William Cabaniss. Fotbalista-misionář Jak se ukázalo, předpověděl správně nejen to, že k žádnému teroristickému útoku na stadiónu nedojde, ale i to, že v zápase zvítězí tým Lvů.
Ti těsné poločasové vedení 10:3 ve druhé půli zvýšili na konečné pohodlné vítězství 24:9. Přestože pražští Lvi dokázali obhájit titul a uchovat si momentální domácí neporazitelnost, historické srovnání nadále vyznívá ve prospěch Panterů. Ti ve finále nikdy nechyběli a jen čtyřikrát v něm prohráli, zatímco pro Lvy je letošní ligové vítězství celkově teprve třetí. Dvakrát se z něj mohl radovat jeden z nemnoha amerických hráčů, kteří v české lize působí - Zachary Harrod, autor prvního a zřejmě nejhezčího touchdownu v zápase. K týmu Prague Lions se dostal skrze působení v křesťanské sportovní organizaci Athletes in Action. "Snažím se fotbalu využívat jako platformy, abych Čechům a lidem v celé Evropě sdělil, jak Ježíš Kristus změnil můj život," vysvětluje fotbalový misionář. Stovky sponzorů Zachary mohl uplynulé dva roky působit v Praze díky podpoře asi stovky dárců ve Spojených státech. Nyní míří na čas domů, ale doufá, že se mu podaří najít dost sponzorů, aby se do Prahy k týmu Lions mohl vrátit ještě na několik dalších let. V loňských prezidentských volbách hlasoval tento pětadvacetiletý absolvent univerzity státu Wisconsin ve městě Oshkosh pro George Bushe, neboť v něm prý viděl silnějšího vůdce, než by byl John Kerry. S jistými výhradami Zachary Harrod podporuje i Bushovu válku proti terorismu: "Jen do určité míry. Nepodporuji všechny jeho kroky - rád bych, aby se trochu víc modlil a trochu pomaleji jednal při některých svých rozhodnutích. Ale terorismus existuje, jak jsme mohli vidět, a někdo proti tomu něco musí udělat." Jak fotbalista dodává, pokud to mají být Spojené státy, kdo na té cestě povede, svou zemi podpoří. "Na světě jsou muži a ženy, kteří provádějí ohavné věci, za něž by se měli nějakým způsobem zodpovídat," uvažuje fotbalista nahlas. Jak říká, je hrdý na to, že je to jeho země, která chce zjednat spravedlnost, ale přál by si, aby Američané počínali trochu rozvážněji, "než někam vtrhnou s mečem nebo puškou v ruce". Politicky doleva Poražený celek Prague Panthers trénuje Zachův krajan, Ciaran Kelly, který s dvouletou přestávkou už dvanáct let žije v Praze se svou českou manželkou a česky hovořícími dětmi. Nadšení pro americký fotbal spolu Harrod a Kelly bezvýhradně sdílejí, v politice se ale jejich názory rozcházejí: "Jako jediný republikán ve Spojených státech, kterému se nelíbí zahraniční politika George Bushe, jsem volil poprvé ve svém životě demokrata," říká trenér Kelly, který se jinak v Praze živí obchodováním s auty. Podotýká, že čím je starší, tím víc politicky doleva se přiklání, byť se tomu sám diví. Ciaran Kelly byl jedním z prvních Američanů, kteří na počátku 90. let začali českým týmům pomáhat s přípravou a koučováním. Jeho působení u Panterů před několika lety skončilo, teď se ale k týmu vrátil, aby mu pomohl najít ztracenou rovnováhu. Není sám, kdo říká, že se úroveň tohoto sportu v České republice v posledních letech neuvěřitelně pozvedla. Češi se lepší "Herní úroveň se obrovsky zlepšila. Dnes pražští Lvi a Panteři porážejí prvoligové týmy v Rakousku i Německu, což bylo před deseti lety nemyslitelné," říká americký trenér. Nedávno tým Panterů porazil loňského mistra německé ligy, celek Berlin Adler, v exhibičním zápase 30:24. Lvi zase dokázali remizovat se čtvrtfinalistou německé ligy - týmem Stuttgart Scorpions 7:7. A navíc v červnovém zápase s americkým univerzitním týmem Wisconsin-Eau Claire Blugolds dokázali sehrát vyrovnanou partii s nesrovnatelně zkušenějším a lépe trénovaným soupeřem. Prohráli tehdy sice v poměru 28:3, ale to v zápase s pravděpodobně nejsilnějším celkem, jaký kdy v Čechách hrál, bylo spíše vyznamenání.
Jak trenér Kelly dodává, pražské týmy se dostaly na úroveň, kdy z nich mohou mít strach i ty nejlepší celky v Evropě a postupně se to projevuje i na úrovni ostatních českých mužstev. "Týmy jako Příbram nebo Plzeň s námi dřív prohrávaly poměrem sto k nule a dnes už je to třeba jenom dvacet ku šesti," dodává Kelly. Pomalu, ale jistě roste i počet českých týmů, které tento sport provozují. V prvním ročníku České ligy amerického fotbalu startovala v roce 1994 pouhá čtyři mužstva, letos jich bylo už devět, i když mezi nimi byl již několikátý rok také jeden slovenský tým, Bratislava Monarchs. Předseda České asociace amerického fotbalu Filip Hobza souhlasí s tím, že z mezinárodního srovnání vychází Česká republika, zejména mezi zeměmi střední a východní Evropy, se ctí. I když se o budoucnost tohoto sportu v Česku neobává, stále ještě u domácí soutěže vidí jisté rezervy: "Určitě by to chtělo přilákat zájemce o vznik nových týmů. Nějaké signály z různých měst jsou, například nám chybí tým v jižních Čechách," říká Hobza. Tu a tam se podle něj parta nadšenců objeví a ozve, ale kromě Pardubic a Liberce to v posledních letech vždy ztroskotalo na tom, když si uvědomili, kolik je s tím práce a jak je to náročná věc. "Zdaleka nejde jen o to sejít se na plácku a zaházet si s míčem," podotýká fotbalový činovník. Peníze chybí Celkově jdou počty aktivních hráčů na všech úrovních nahoru, ale Filip Hobza má přinejmenším dvě další přání: "Počet aktivních fungujících klubů by měl být větší a také je potřeba, aby došlo k určitému výkonnostnímu srovnání, protože i v letošní lize byly výsledky v některých případech docela divoké," komentuje Hobza. Americkému fotbalu také podle Filipa Hobzy jako spoustě ostatních menšinových sportů v Čechách chybějí peníze. Ve Spojených státech dnes ovšem mnoho fanoušků tohoto národního sportu dává před profesionální ligou (NFL) přednost právě amatérským univerzitním soutěžím. Tam podle nich hráči ještě nejsou zkaženi přemrštěnými platy a do hry vkládají "celé srdce". Kdo ví, třeba za nějaký čas americký fotbal v Čechách předstihne v popularitě kopanou. Možná pak ztratí svůj geograficky určující přívlastek, který se v USA nepoužívá, a dnešnímu nejpopulárnějšímu sportu světa se bude muset začít říkat anglický fotbal, aby bylo jasno, jestli se jde hrát s kulatým nebo šišatým míčem. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||