Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: čtvrtek 12. května 2005, 14:12 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Na nacistické koncentrační tábory se v ČR zapomíná
 

 
 
Buchenwald
Koncentrační tábory byly také v Čechách
Šedesáté výročí konce II. světové války oživilo vzpomínky na oběti nacistických pracovních, koncentračních a vyhlazovacích táborů.

Většinou se zmiňují velké lágry, které symbolizují zrůdnost hitlerovského režimu: Osvětim jako symbol holocaustu, dále Mauthausen či Buchenwald.

V nacistickém systému ale existovaly i stovky menších táborů, v nichž nepanovaly o nic méně kruté podmínky. Řada jich byla i v českých zemích.

Je to až zarážející - všemu, co souvisí s nacismem a koncem války, věnují Češi dost velkou pozornost, ale pokud jde o lágry, jako by je až tak moc nezajímalo, co se dělo na domácí půdě.

O táboře v Nové Roli se zmínil snad pouze deník Mladá fronta DNES.

Nikdo si nic nepamatuje

Přijel jsem do městečka poblíž Karlových Varů kolem poledne. U nádraží stojí nový dřevěný kříž a malý pomník věnovaný právě obětem tábora nucených prací.

 Jestli to byl přímo koncentrační tábor, to nevím. Ale bylo tam dost lidí zastřeleno, byli tam pochovaní a pak je přenesli na hřbitov
 
obyvatelka Nové Role

Starší paní, které se ptám, jestli o lágru něco ví, říká, že se prý přistěhovala do pohraničí až po vyhnání německého obyvatelstva:

"Pořád to bylo jako lágr, bylo to celé ohraničené ostnatým drátem, a hned tady nahoře byla závora. My jsme tam měli internát."

"Jestli to byl přímo koncentrační tábor, to nevím. Ale bylo tam dost lidí zastřeleno, byli tam pochovaní a pak je přenesli na hřbitov."

Paní z Nové Role, která chtěla zůstat anonymní, dodává, že poměrně brzy po válce byl tábor stržen. Tamní vězňové pracovali pro místní porcelánku Bohemia v době, kdy už Německu scházely pracovní síly.

Cestou od nádraží jsem zkusil požádat o vzpomínku ještě několik starších lidí, ale marně. Všichni přišli po válce, před ní byla Nová Role z 99 procent německá.

Místostarosta Ladislav Cinegr říká, že konec nacistického teroru si město sice tradičně připomíná u zmíněného pomníku, ale jedním dechem prohlašuje:

"Je to mrtvá záležitost, protože Nová Role je nové město. V roce 1945 byla vesnicí a měla tisíc obyvatel. Teprve v padesátých letech se tu začaly stavět paneláky."

"Následkem výstavby asi tisíce bytů sem přišlo pět tisíc nových lidí. Ti znají koncentrák jenom z vyprávění a z dokumentů, které dáváme k dispozici."

Výpověď kronikáře

Dodejme, že z pracovního tábora brzy po válce nic nezbylo. K lidem z Nové Role, kteří se většině svým zájmem vymykají, patří třeba bývalý městský kronikář Jaroslav Červený:

"Tábor vypadal tak, jak je známe z jiných dokumentů. Byly to většinou dřevěné baráky, jenom pro strážní službu SS byl zděný barák, v dalším zděném baráku bylo stravovací zařízení."

Lety u Písku
Lágr v Nové Roli je opomenut obdobně jako ten v Letech

"V táboře byla i jakási marodka a sociální zařízení. Samozřejmě vše bylo obehnáno plotem, byly tam strážní věže, v ohrazení byl proud," říká Červený.

"A do práce byli lidé, kteří zde byli nuceni pracovat, odváděni koridorem. Takže byli úplně izolováni od okolního světa."

Jaroslav Červený ještě doplňuje, že počet lidí, kteří přímo v Nové Roli v letech 1942 - 1945 zahynuli, se nedá určit. Příslušníci SS totiž vozili mrtvé ke spálení do Karlových Varů.

Na pochod smrti vyrazili vězňové v noci na 23. dubna - jak už řečeno, zemřelo jich několik set. Po osvobození byl ředitel porcelánky Hechtfischer v souvislosti s táborem postaven před soud a popraven.

Tím ale historie lágru nekončí. Jaroslav Červený uvádí, že po osvobození byl tábor využit zase našimi orgány jako internační tábor:

"Byli zde zadržování jednak kolaboranti, jednak vysoce postavení nacističtí funkcionáři a byli tu koncem roku 1946 soustředěni i Němci, kteří měli být odsunuti. Byly tu internovány i celé rodiny s dětmi."

Skládka místo pomníku

Teprve po vyhnání Němců byl tábor srovnán se zemí. Na žádnou zvláštní pietu se přitom nedbalo.

Na zbytcích novorolského lágru, kousek nad nádražím, totiž znárodněná fabrika zřídila skládku odpadu, která byla zrušena a zavezena hlínou až v sedmdesátých letech, údajně po návštěvě a hlasitě ventilovaném zděšení jedné bývalé francouzské vězenkyně.

Dnes je na místě louka a bodláčí, ale nikde žádný kámen či deska, která by člověku řekla, kde stojí. Mělo by se to změnit? Místostarosta Ladislav Cinegr mi řekl, že není proti, ale zloději by prý jakýkoli památník ukradli.

Aspoň že je tam ta louka. A že tam na rozdíl od Let u Písku nechrochtají vepříci.

 
 
66Konec války
Tematická příloha k 60. výročí porážky nacismu
 
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí