Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: středa 26. ledna 2005, 08:05 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Evropská potíž s Hitlerem
 

 
 
Spousta lidí frustrovaných neochotou české společnosti zúčtovat s komunismem si zvykla říkat: kéž bychom se totalitnímu dědictví dokázali postavit tak důkladně jako Němci. Byl to trochu naivní obdiv.

I na německém účtování s nacismem by se našly mouchy: za prvé mělo zpoždění dobrých patnáct dvacet roků, za druhé si Němci kapali do očí často jen hořkou pravdu o holocaustu, jako kdyby se třetí říše ničím dalším neprovinila. A za třetí až do devadesátých let chyběla vůle potvrdit verbální lítost vážným činem.

Skoro všechny peníze, které spolková republika během studené války vyplatila na odškodnění, putovaly k předválečným německým občanům; německý průmysl i po pádu železné opony otálel s odškodněním za nucené práce tak dlouho, že se peněz dočkala v postkomunistické části Evropy jen málokterá oběť.

 Pohřeb hnědého démona je daleko víc společenskou povinností Německa než Evropské unie. Však také včera kancléř Schröder mluvil o "zvláštní odpovědnosti"
 

Přesto - snaha a serióznost v pokusu strávit svoji moderní historii se posthitlerovskému Německu musí nechat. Když se včera kancléř Schröder v Berlíně před osvětimskými vězni vyznal ze svého studu, dalo se mu věřit.

Kancléř patří ke generaci osmašedesátníků, která stud za svoje rodiče opravdu vnitřně prožívala. Dodnes je holocaust ve spolkové republice připomínán tak často, až to chytré není. Podle jednoho průzkumu univerzity v Bielefeldu už má 62 procent dnešních Němců neustálého připomínání zločinů na Židech po krk.

Najít správnou míru si ale koneckonců musejí Němci sami, s tím jim ostatní evropské národy nepomohou. Přesto právě v těchto dnech zažíváme pokus exportovat německou historickou neurózu do zbytku Evropy.

Když se před dvěma týdny britský princ Harry dostavil na večírek v uniformě Rommelova Afrikakorpsu, začali různí němečtí politici hned vymýšlet celoevropský zákaz nacistických symbolů. Nápadu se ujal italský eurokomisař Franco Frattini, už zítra by o něm měla jednat Rada ministrů spravedlnosti.

Musí ale kvůli Harryho špatnému vkusu hned vznikat společná evropská legislativa? Bude postihovat i symboly italských fašistů nebo třeba slovenských luďáků? A proč ne komunistů? Rýsuje se další vleklá, bezvýchodná debata, jíž by se spousta Evropanů pochopitelně ráda vyhnula.

Frattiniho iniciativa je přitom jen nejnovějším projevem názoru, že nacisty a jejich učení může vykořenit pouze jednotná Evropa. Hrůzy holocaustu patří do argumentačního arzenálu stoupenců pospojovanější Evropské unie už dávno.

V jejich podání je permanentní evropská integrace tou jedinou správnou odpovědí, jedinou solidní pojistkou proti riziku další kontinentální války. Domyšleno do důsledku by to znamenalo, že byrokratické normy Evropské komise nebo text evropské ústavy jsou další obručí na bedně, do níž jsme zavřeli Hitlera.

Nacismus, druhá světová válka a holocaust, to ale bylo především selhání tehdejšího Německa. Proto je pohřeb hnědého démona daleko víc společenskou povinností Německa než Evropské unie. Však také včera kancléř Schröder mluvil o "zvláštní odpovědnosti."

A s dnešním sporem o evropskou integraci nemá holocaust společného už vůbec nic. V roce, kdy máme ratifikovat euroústavu a kdy si současně připomínáme šedesáté výročí osvobození Osvětimi, ovšem takových zkratů jistě nezůstaneme ušetřeni.

 
 
Komentář týdneKomentáře týdne
Události uplynulých sedmi dní očima redakčních analytiků
 
 
Analýzy BBCAnalýzy BBC
Poznámky redakčních analytiků odvysílané v Dobrém ránu s BBC
 
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí