http://www.bbcczech.com

pondělí 22. listopadu 2004, 21:57 SEČ

Adam Drda
analytik BBC

Češi euroústavu 'takřka neznají'

Se schvalováním evropské ústavy to v České republice bude asi těžší, než se zdálo.

Podle průzkumů ji podporuje méně než polovina Čechů, kteří by - aspoň teoreticky - měli v roce 2006 o jejím osudu hlasovat v referendu.

ODS, která s drtivou převahou vyhrála poslední troje volby, se vyslovuje zřetelně proti ústavě.

O víkendu v Berlíně pronesl svůj zatím nejostřejší zcela odmítavý výrok i prezident Václav Klaus.

Má jeho kritika věcné jádro? A dělá česká "eurooptimistická" vláda něco pro to, aby převahu skeptiků zvrátila?

Prezident a ústava

Prezident Václav Klaus na diskusním fóru v Berlíně o evropské ústavě prohlásil:

"Nejsem vůči ní kritický, tak to není. Jsem stoprocentně proti."

Co ústava pro Klause znamená: "Není to žádný kompromis" - "je to absolutní vítězství europeistů" - "porážka pro Evropu" - a taky základ superstátu, v němž se "existující členské země zredukují na jakési regiony a provincie".

Otázku, zda si Klausova slova mají čeští občané vykládat jako doporučení, aby stávající návrh ústavy nepodpořili, označil prezidentův mluvčí za "předčasnou".

Na druhou stranu, jak jinak si prezidentovy výroky vykládat?

V rozhovoru pro BBC pak Klaus kritizoval, že by o ústavě měli čeští občané rozhodovat v referendu, když dosud neproběhla odpovídající veřejná diskuse:

"Já se bojím toho, že není možné pokračovat v dnešní praxi nediskuse a pak najednou vyhlásit referendum. To je skutečně škoda peněz, protože ta otázka, která bude v referendu postavena, nebude pro lidi zřetelná."

Stovky stránek

"Nikdo nebude číst stovky stránek evropské ústavy. Lidé ji nebudou mít k dispozici, čili ta debata musí být vedena opravdu do hloubky, pak bude mít eventuálně referendum smysl," řekl v Berlíně český prezident.

Nutno doplnit, že "jeho" ODS má po posledních volbách do Senátu možnost zablokovat vládou navrhovaný termín referenda - totiž společně s volbami do sněmovny v roce 2006, což by vyhovovalo vládním stranám.

Václav Klaus se také domnívá, že proces dosavadního schvalování ústavy byl nezodpovědný - a k jeho vystižení používá termín "postdemokracie":

"Já jsem slyšel pěknou debatu o tom, jestli se mohla v jedné zemi tak rychle ratifikovat ústava po párhodinové debatě v parlamentu, když ústava nebyla přeložena do jazyka té země a nebyla k dispozici. A někdo nevinně argumentoval - ale vždyť vládní činitelé o ústavě jednali a podepsali cosi v Římě, tak poslanci vědí, co to je."

"Já myslím, že to je takový úder do vazu elementárního parlamentního systému. To je ta postdemokracie a příkladů tohoto typu já bych mohl vidět mnoho," prohlásil Václav Klaus.

Mělká diskuse

V jedné věci má hlava státu pravdu - návrh ústavy je obtížně dostupný a z průzkumů vyplývá, že Češi ústavu takřka neznají.

Jen pro ilustraci: například 67 procent Finů ví, že budoucí předseda sboru šéfů států a vlád - tedy "prezident" unie - nemůže být volen přímo občany; v Česku znalo odpověď jen 21 procent lidí.

Názor, že veřejná diskuse o ústavní smlouvě byla a je nedostatečná, sdílí s prezidentem například i bývalý eurokomisař Pavel Telička:

"Dosavadní diskusi považuji za poměrně mělkou. Budeme potřebovat poměrně hlubší diskuse. Neříkám, že o všech detailech, musí to být diskuse srozumitelná, prostá všech ideologických sloganů, ale o věcných aspektech Evropské ústavní smlouvy."

Problém je, že zatímco se odpůrci ústavy činí a jejich výroky dostávají značný prostor, vláda pro její popularizaci a vysvětlování skoro nic nedělá - a například názorům Václava Klause se jen málokdo snaží argumentačně čelit.

Práce vlády

Premiér Stanislav Gross, faktická "hlava" českých politických zastánců ústavy, reagoval na prezidentův odmítavý postoj výrokem, že "každý má právo na svůj názor". A dodal"

"Nepochybuji o tom, že hlas prezidenta republiky bude hodně slyšet, přesto jsem přesvědčen, že věcným rozborem euroústavy musí většina lidí dojít k závěru, že její schválení posílí schopnost ČR prosazovat naše názory tím poměrem, který přísluší desetimilionovému státu."

Kdo má však - necháme-li stranou média - podle Grosse onen věcný rozbor udělat? Kdo má odpovídat na otázky, proč je ústava dobrá, zda se česká pozice v unii zhorší, či nikoli nebo jak bude omezena česká suverenita?

Premiérova mluvčí Věra Dušková říká, že kabinet žádnou "velkou obhajobu ústavy" nepřipravuje:

"Zatím se nechystá žádná kampaň podobná té před vstupem republiky do Evropské unie. Nejlepší propagace bude dobrá práce vlády."

Český ministr zahraničí Cyril Svoboda soudí, že na vysvětlování ústavy je dost času. Šéf zahraničního výboru sněmovny za ČSSD Vladimír Laštůvka říká, že stranu dosud zaměstnávaly volby. Předseda parlamentního výboru pro evropské záležitosti, unionista Pavel Svoboda řekl:

"Připouštím, že nejsme schopni vysvětlit důležitost evropské ústavy, ale nevidím to fatálně. Neuměli jsme občanům vysvětlit ani to, co pro ně znamená vstup do unie - a přesto hlasovali pro.