Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: čtvrtek 25. listopadu 2004, 22:13 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Správný mecenáš se dary nechlubí
 

 
 
Má slavný český mecenáš, architekt a stavitel Josef Hlávka v dnešní České republice pokračovatele?

Josef Hlávka
Své jmění věnoval architekt Josef Hlávka českému národu

Josef Hlávka byl a dosud zůstává největším českým mecenášem. Byl to on, kdo dával každý rok sto zlatých českému spisovateli Josefu Václavu Sládkovi.

Ten se pak mohl plně věnovat překládání Shakespearových děl. A tím Hlávkova štědrost zdaleka nekončila. Jako správný mecenáš se jí ale nechlubil.

"Veškeré své jmění, a v současných poměrech by to byly asi dvě miliardy korun, věnoval českému národu. Vydělal je poctivým způsobem jako architekt a stavitel," zdůrazňuje Dagmar Rýdlová, tajemnice Nadace Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových.

"Myslím, že i v evropském a světovém kontextu bychom marně hledali takového člověka," podtrhuje Hlávkovu výjimečnost.

Až bohatí pochopí

Josef Hlávka je coby mecenáš prý neobvyklý i tím, že se jím stal už v první generaci. Obvykle se totiž mecenáši stávají až další generace držitelů rodového majetku.

 Musíme být trpěliví a počkat, až bohaté rody pochopí, že filantropie je povinností a že se musí starat o sociální prostředí
 
Dagmar Rýdlová, tajemnice Hlávkovy nadace

I to je jeden z důvodů, proč si musíme na nové české mecenáše ještě počkat.

"Musíme být trpěliví a počkat, až bohaté rody pochopí, že filantropie je povinností a že se musí starat o sociální prostředí, v němž má pak jejich bohatství trvalou hodnotu a slouží veřejnému zájmu," říká tajemnice Hlávkovy nadace Dagmar Rýdlová.

Situace se prý ale postupně zlepšuje. Přestože peníze plynoucí na veřejně prospěšné účely přispívají podle Rýdlové k rozvoji občanské společnosti, nedá se mecenáštví jednoduše zaměňovat se sponzoringem.

Sponzorství se prý pozná jednoduše: pokud takto určitá společnost peníze věnuje, pak to nezapomene medializovat.

"Nic proti tomu, ale filantrop to dělá nezištně. Teď například zpracováváme písemnou pozůstalost Josefa Hlávky a nestačíme se divit, koho všeho podporoval."

"Své jméno totiž nezveřejňoval. Nebo tak činil jen velice výjimečně," podotýká Dagmar Rýdlová.

Macešské chování státu

Podporu filantropie v České republice má v popisu práce občanské sdružení Fórum dárců. Jeho výkonná ředitelka Pavlína Kalousová souhlasí s tím, že mezi jednotlivými dárci je třeba rozlišovat.

 Většina nadací v Česku musí shánět sponzory. Ti si mohou z daní odepsat jen dvě procenta. A to je trochu hanba
 
Dagmar Rýdlová, tajemnice Hlávkovy nadace

Základní rozdíl je mezi dárcem firemním a individuálním.

"Dar může být finanční nebo věcný. Může mít formu sponzoringu, což je vlastně reklamní plnění," vysvětluje Kalousová.

I u individuálních dárců může jít prý o vysoké částky. A právě to bývají obvykle oni novodobí mecenáši. Běžnější jsou však malé dary do anonymních veřejných sbírek na ulicích.

Právě význam individuálních darů podle Pavlíny Kalousové roste. Vznikají ovšem i firemní nadace či dlouhodobá podpora vybraným projektům ze strany velkých firem.

Peníze na veřejně prospěšnou činnost plynou i z grantových soutěží, ale i fondů Evropské unie.

Jak ale upozorňuje Dagmar Rýdlová z Hlávkovy nadace, český stát k podpoře filantropie, ani ke sponzorství příliš nenabádá.

"My jsme výjimečná nadace, protože máme svůj majetek a na svou činnost si sami vyděláváme. Ovšem většina nadací v Česku nemá to štěstí a musí shánět sponzory. A k nim se stát chová macešsky. Z daní si totiž mohou odepsat jen dvě procenta. A to je trochu hanba."

Věnovat procento z daní

I když úlevy na daních pro dárce, jak firemní, tak individuální, v Česku existují, výkonná ředitelka Fóra dárců Pavlína Kalousová má za to, že nejsou dostatečné.

V českém právní řádu - rozdíl například na od Slovenska či Maďarska - navíc chybí možnost věnovat zlomek daní na veřejně prospěšné účely.

"Šlo by o zákon o daňových asignacích, kdy každý občan může věnovat procento ze svých daní na veřejně prospěšné účely."

"Je to zásadní věc. Stát ale pořád ještě nepochopil, že je to důležitý zákon, který by významně přispěl k rozvoji neziskových organizací," vysvětluje Pavlína Kalousová.

Zbývajících 99 procent daně by šlo, jako doposud, do státního rozpočtu. Návrh je součástí novely zákona o dani z příjmů a vláda by o něm měla jednat na začátku příštího roku.

 
 
Babička a dítě'Jsme v nouzi'
Neziskovým organizacím vadí snížení státních dotací
 
 
INTERNETOVÉ ODKAZY
 
BBC neodpovídá za obsah stránek, které neprovozuje.
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí