Raketová základna na českém území nebude?

Na začátku týdne přinesly některé české noviny informace, že Česká republika vyjednává s USA o možnosti zřídit na českém území raketovou základnu, která by se stala součástí amerického systému globální protiraketové obrany.

Jak ministr obrany Miroslav Kostelka, tak ministr zahraničí Cyril Svobody informaci popřeli. Podle Cyrila Svobody jde prostě o novinářskou kachnu.

Do českého prostředí zmíněná informace dorazila přes internetový server Britské listy, který vyšel ze článku v posledním čísle amerického vojenského časopisu Arms Control Today.

Podle něho Pentagon otevřeně jedná z Polskem, předběžně pak prý i s Prahou a Budapeští.

Ministr obrany Miroslav Kostelka na začátku týdne Mladé frontě DNES řekl:

"Odborná jednání o protiraketové obraně v NATO probíhají. Řeší se, kde by bylo nejvhodnější takovou základnu umístit."

Novinářská kachna

Dnes už mluvčí ministerstva Ladislav Štícha na otázku, zda lze mluvit o nějakém česko americkém jednání, odpověděl.

"Ministerstvo obrany se rozhodlo, že už tuto virtuální informaci - jinak ji nedokážu nazvat - nebude komentovat, protože jak pan ministr, tak i já jsme už několikrát řekli, že žádná taková nabídka, ani žádný takový požadavek neexistuje. Řekl bych, že je to téma vzniklé okurkovou sezonou."

K tomu, abychom se pokusili přiblížili ke skutečnosti, se musíme vrátit na pražský summit NATO v roce 2002.

Američané přesvědčili Alianci, aby se jako celek začala zabývat možnostmi společné protiraketové obrany. Dále vysvětluje Radek Kohl, analytik Ústavu mezinárodních vztahů.

"Do roku 2000, 2001 se americký program protiraketové obrany se nikterak v Alianci neprojevil."

"V roce 2002 se rozšířil vnitroalianční konsensus - Aliance jako celek žádá studii proveditelnosti, která se zaměří na protiraketovou obranu, na společnou alianční analýzu raketových hrozeb a vytvoří databázi, v níž spojencům popíše, jaké technologie protiraketové obrany už v Alianci existují a daly by se využit pro celoalianční projekt."

Zmiňovaná studie bude hotova příští rok, ale ať již z ní vyplynou jakákoli konkrétní řešení, je ze slov Radka Kohla zřejmé, že účinná obrana se bez USA neobejde.

"Absolutní většina evropských spojenců nemá finanční prostředky, které jsou ve Spojených státech k dispozici na program vývoje a testování protiraketových technologií." říká Kohl.

Američané podle něj vydávali od konce 90. let šest až sedm miliard dolarů ročně právě na protiraketovou obranu. Po příchodu George Bushe se tyto výdaje ještě zvedly.

Evropané na to nemají

"To jsou několikanásobně vyšší částky oproti těm, které by si Evropané mohli, byť kolektivně, dovolit," srovnává Kohl.

Takže Evropa nemusí na svém teritoriu základny vidět ráda, ale v praxi jde o pragmatické zhodnocení vlastních sil.

Z informací o údajném zájmu Američanů zřídit základnu v Evropě, je asi nejdůležitější zpráva, že americký náměstek ministra zahraničí John Bolton letos na konci května polským novinářům skutečně potvrdil, že mezi USA a Polskem diskuse na toto téma probíhá.

Polský novinář Piotr Gorecki naznačuje, proč tomu tak může být.

"Je to chápáno jako konsekvence polské zahraniční politiky, což znamená těsné svazky se Spojenými státy."

"Pro polské politiky je v době rozšířené Severoatlantické aliance důležitější bilaterální spolupráce se Spojenými státy."

Čeští politici, jak už padlo v úvodu, tvrdí že tady zatím nikdo s nikým oficiálně nejednal.

A také ze slov českého velvyslance u NATO Karla Kovandy, lze vyvodit, že přinejmenším ve srovnání s Polskem, jsou zdejší informace o možném zřízení základny na českém území zatím velmi předčasné.

"To, co je v zákulisí vám samozřejmě neřeknu a na mé úrovni se o tom oficiálně nejedná."

"Možná se o tom jedná na vojenských expertních úrovních, ale to se ke mně nedonese."

"Když se minulý týden ta zpráva objevila, tak jsem své vojáky pověřil, aby zjistili, co se o tom kde říká a žádnou zprávu navíc oproti tomu, co říká ministr Kostelka mi nedonesli."