Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: pátek 28. května 2004, 08:28 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Veřejný prostor
 

 
 
Vyjdeme-li na ulici, ocitáme se rázem ve zvláštním světě, jemuž se říká veřejný prostor.

Zatímco doma spolu lidé mluví, v tomto světě diskutují, snaží se dosáhnout konsensu a získávat stoupence. Anebo i naopak, protože na veřejné scéně je právě tak i místo pro skandály, provokace a výtržnosti.

Veřejný prostor si sám říká o jedno i druhé právě proto, že je veřejný, což znamená, že je v něm všechno vidět, a vidět je v něm jenom to, co nějak zlomí tuhý odpor nezájmu či nevšímavosti.

Má to své výhody i nevýhody: v dnešním mediálním světě platí, že napřed musíme být viděni, abychom mohli být slyšeni. Kdo se chce prosadit, musí se napřed nějak zviditelnit, jak se velmi výstižně říká. A právě proto se veřejná scéna přibližuje akčním filmům.

 Veřejný prostor je médium svého druhu, tedy je sám zprávou
 

Akční hrdina totiž jedná tak, aby se stalo očividným, že napříště už jednat nebude muset, protože za jeho činy mluví sám jeho vzhled. Nedělá vlastně nic, pouze svým konáním předvádí, že pokud by se skutečně pustil do díla, nemohl by neuspět.

Není pochyb o tom, že současný guvernér Kalifornie se dokáže vyrovnat s katastrofálním suchem i katastrofálními záplavami.

Veřejný prostor stírá rozdíl mezi filmem a politikou: herecká akce, jejímž základem je vzhled či gesto na billboardu, nahrazuje skutečné jednání; je-li dostatečně viditelná, působí, aniž by bylo třeba cokoli vykonat.

Právě proto je také herec ideálním aktérem veřejného prostoru. A naopak člověk, jehož vizáž se nehodí na plakát, je ztracen, poněvadž odsouzen hrát pouze vedlejší úlohy.

Kdysi se říkávalo: ve zdravém těle zdravý duch. Asi to platí i dnes, ale význam tohoto přísloví se mírně posunul, neboť jeho znění by bylo třeba poopravit a říkat: ve vzhledném těle politický program.

Neboť slova, která nejsou podpořena nápadně elegantním oblekem, nevzbuzují už důvěru; člověk, který něco jiného říká a něco jiného má na sobě, je podezřelý taškář. Hodnotu poplužního dvora už dávno nemá drzé čelo, nýbrž obličej na prvních stránkách bulvárních novin.

Veřejný prostor je médium svého druhu, tedy je sám zprávou. Nejlépe se v něm daří virtuální realitě, to jest takové, která simuluje realitu tím, že vytváří její kopie mnohem skutečnější, než je originál.

To ovšem vyžaduje docela jiný způsob chování; musíme si zvyknout na to, že ty, kdo nám tak pozorně naslouchají a kdo se ucházejí o naši přízeň, možná vůbec nezajímáme. Prostě v sobě mají takový program.

Je směšné myslet si, že počítač chce vědět, zda skutečně chceme uložený soubor smazat. Počítač se neptá, jenom je naprogramovaný tak, aby určité akce provedl teprve poté, jsou-li dvakrát potvrzeny.

Jeho myšlenky jsou jeho program a starost o uživatele jenom předstírá. Ale na rozdíl od některých živějších tvorů to s námi alespoň myslí dobře.

 
 
RadiofejetonyRadiofejetony
Archiv fejetonů osobností českého veřejného života
 
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí