Italská firma se nařčení z otrokářství brání

Pracují v České republice otrokyně ze Severní Koreje? To je otázka, která už několik dní zaměstnává české sdělovací prostředky.

Severokorejské šičky pracují v Čechách už několik let

Majitelé firem, kterých se to týká, proti takovému nařčení protestují a jeden z nich dokonce hodlá jméno společnosti hájit u soudu.

Severokorejské šičky pracují na Berounsku údajně už několik let, povolení k práci vždy mají na jeden rok.

Údajně odevzdávají režimu v Pchjongjangu peníze, které si vydělají, což severokorejská ambasáda vehementně popírá.

Ambasáda obvinění popírá

Tento týden například mluvčí ambasády BBC řekl, že to není pravda.

"Nebereme ani korunu. Ony dostávají své peníze a my nevíme, co dělají. Ambasádě neodevzdávají žádné peníze. Nevím, proč se píší takové lži."

Český velvyslanec v Pekingu Tomáš Smetánka, který má na starosti i Severní Koreu, BBC potvrdil, že žádost o pracovní víza šla přes jeho úřad.

O samotném povolení se však podle něj rozhoduje jinde.

"Jsme povinni tyto žádosti přijmout a dát je tomu, kdo o nich rozhoduje. Myslím, že cizinecká policie je tím, kdo musí zvážit okolnosti, za jakých korejské ženy u nás pracují," říká velvyslanec Smetánka.

Podnět médií je podle něj velmi důležitý a musí se jím v České republice někdo zabývat.

"V České republice se musí pracovat podle zákoníku práce, a pokud to tak není, jistě jsou orgány, které si toho musí všimnout. A pokud dostaneme příkaz, abychom tuto věc projednali se Severními Korejci, rád to udělám," slibuje Smetánka.

Zaměstnavatel se o volný čas nestará

Jednatelka společnosti Kreata Věra Čermáková ukázala BBC provozy, kde padesát žen s uhýbavým pohledem šije spodní prádlo pro italské zákazníky.

Nechtějí s nikým mluvit, i když některé česky umějí, brání se fotografování a samotný pohled na mikrofon je děsí. Sdělovací prostředky jejich práci označují za otrockou.

Spolumajitel firmy Lucio Baraldi ale poukazuje na to, že Korejky mají lepší pracovní podmínky než řada zaměstnanců v českých firmách a že jeho společnost ctí všechny zákony:

"Dívky pracují osm hodin denně a mají povinné přestávky, takže firma dodržuje místní zákony. Také jsem nikdy nepozorovali, že by mezi Korejkami byla nějaké hierarchie," tvrdí Baraldi.

Dodává, že by nepřipustili, aby je přímo ve firmě někdo komandoval nebo jinak organizoval.

"Když skončí pracovní doba, firmu zavřeme a jdeme domů. Ony odcházejí na ubytovnu a co se děje mimo pracovní dobu, to je jejich věc. Nehlídám ani české, ani korejské úřednice," říká spolumajitel podniku.

Podle zástupců firmy není pravda, že by se ženy nikdy mimo pracovní dobu neprošly po městě, občas prý chodí bez dozoru a na ubytovně hrají pingpong.

Informace médií o politrucích, kteří ženy komandují, jim připadá úsměvná. Jeden z nich prý sám pracuje jako šič - v provozu stříhá látky.

Co vidí místní

Místní občan, který má nedaleko obchod, ale tvrdí, že Korejky třeba nakupovat nechodí.

"Zhruba před dvěma lety přijely, jejich šéfky je seřadily se do trojstupu a šly do práce. To samé bylo, když šly z práce. Po Žebráce se nikdy neprošly," říká obchodní a srovnává s dělnicemi odjinud:

"Ukrajinky, které s nimi dělaly, přijely tím samým autobusem, ale šly každá jinak. To je jiná mentalita."

Majitel obchodu se nebojí srovnávat: "Vypadá to jako bolševismus v začátcích, v padesátých letech. Je to jako v kriminále. V tom baráku jsou zavřené, v devět hodin musejí zhasnout a jít spát. To je pro nás nepochopitelný."

Protest občanů

Na ubytovně je už od pohledu vojenský pořádek. V každém pokoji visí portréty Kim Ir-Sena a Kim Čong-Ila, na postelích zařezávají jeden vedle druhého komínky s peřinami a polštáři. Na rozdíl od kasáren je tu ale čisto jak na operačním sále.

Místní občané se rozhodli proti údajnému pošlapávání lidských práv ozvat a žádají starostu i státní orgány o nápravu. Organizátorem petice je Jan Šinágl, který chce tímto způsobem dosáhnout, aby se případem začal někdo zabývat.

"Osobně se domnívám, že tu došlo k problému ohledně zprostředkovatelské firmy, která má kontakt na Koreju, možná ještě ze starých časů. Když já jako občan budu mlčet, tak na tom participuji. Když naše vláda bude mlčet, tak na tom participuje taky."

Zastupitelé jsou spokojeni

Někteří zastupitelé Žebráku ale situaci vidí jinak, například předseda finančního výboru Jiří Novák:

"Pro nás to znamená určitou částku do rozpočtu s tím, že platí z ubytovacích kapacit. V tuto chvíli je nám 'jedno', jestli jsou tady ukrajinské dělnice nebo korejské nebo slovenské nebo tu budou internátně ubytované české dělnice."

Vídi i pozitiva: "Na druhou stanu víme, že pro město nejsou žádným zdrojem násilí nebo nějakého nepořádku. Z našeho pohledu to nevidím nijak záporně."

Podle Nováka není vyloučeno, že celou aféru rozpoutal podnikatel z Hořovic, jako pomstu za to, že se šičky přesunuly do Žebráku a on přišel o zisk.

Italové hrozí žaloba

Aktivity firem, které v České republice zaměstnávají korejské dělnice, začala prověřovat policie.

Kontrol se však prý Lucio Baraldi nebojí - naopak - sám chce podat žalobu na toho, kdo poškodil jméno firmy:

"Tyto články byly otištěny i v Itálii a naše firma v Čechách vyrábí pouze na vývoz do Itálie. Do naší italské kanceláře u jsme dostali zprávy o tom, že některé zakázky, které jsem měli dodat v měsíci květnu, byly zrušeny," říká Baraldi.

Pokud jeho firma kvůli tomu utrpí škody, chce případ předat právníkům.

"Obrátím na advokátní kancelář, která prověří všechny údaje, jež přinesly sdělovací prostředky. Pokud právníci zjistí, že média, která naši firmu spojovala s otrokářstvím, informovala nepravdivě, budeme je žalovat," tvrdí spolumajitel firmy.

Nepovažuje ale Lucio Baraldi za zásadní chybu, že zaměstnal ženy z tak problematického režimu, jakým Severní Korea je?

"Beru to tak, že pokud se obě země dohodly, jsou všechny problémy vyřešeny. Připouštím ale, že lidé z takové země, i když pracují někde jinde, tak určitě nejsou úplně svobodní. To by si mohl myslet jen blázen," tvrdí Baraldi.

Cesta Korejek do Čech

Firmu Kreata Italové založili v roce 1998. Nejdříve měli podle Baraldiho dohodu s úřadem práce, který měl rekvalifikovat 25 šiček.

"Nevím, jestli byla chyba na naší straně, nebo na straně žen, ale výroba nebyla dostatečná. Nejlepším výsledkem byla padesáti procentní produktivita. Český personál se ani nesnažil zapracovat a brzy odcházel," popisuje poměry ve firmě.

Baraldi tvrdí, že firma investovala dost peněz do rekonstrukce místní budovy a po roce a půl neměli pracovní sílu, a proto se obrátili na agenturu, která zprostředkovává pracovníky ze zahraničí.

"Chtěli jsme pracovní sílu s praxí a v dostatečném počtu, což agentura nebyla schopná zajistit ani na Ukrajině, ani ve zvažovaném Mongolsku," vzpomíná Baraldi.

Pak prý přišla agentura s variantou Severní Koreje.

"Bylo nám řečeno, že český stát pracuje na dohodách, aby pracovnice mohly přijet. Téměř dva roky jsme čekali na to, než se do Čech fyzicky dostaly. To bylo období, kdy jsem uvažovali o tom, že firmu zavřeme a přesuneme do jiné země," uzavírá spolumajitel podniku.

'Takových firem je víc'

Pozornost policie a médií zatím přitahují dvě společnosti, které Severokorejky zaměstnávají, ale podle ředitele jedné z nich, SAM ve Skutči Petra Martince, jich je víc:

"Myslím si, že je to nějaká firma v Prostějově, nevím, jak se jmenuje. Dále je to jedna firma v Třebechovicích a další u Hradce Králové. Vzájemné kontakty ale nemáme."

Celkově v České republice prý pracuje na 300 žen ze Severní Koreje. Mluvčí policejního prezídia Blanka Kosinová však v pátek BBC řekla, že její úřad ví pouze o dvou místech, kde Severokorejky pracují - o Žebráku a Skutči.

Vyšetřování podmínek, za nichž jsou zaměstnány, pokračuje.