Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: úterý 27. dubna 2004, 17:28 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Pětina českých výrobců vína 'bude bojovat o přežití'
 

 
 
Čeští spotřebitelé jásají - od začátku května si zřejmě budou moci dopřát evropská vína za nižší ceny.

Bílé víno
Bílé víno může být pro české vinaře záchranou

Domácí výrobci se ale na pád obchodních bariér dívají s nedůvěrou. Podle odborníků bude asi pětina z nich bojovat o přežití.

Jak podotýká Ivan Váňa, předseda cechu českých vinařů a šéf mosteckého vinařství Chrámce, česká vína budou muset sázet na své ojedinělé vlastnosti:

"Ve světě je přebytek vína, ale ve světě převládají hlavně modré odrůdy. Ty my pěstovat nemůžeme, ale máme své odrůdy středoevropské. Pěstujeme z bílých odrůd. Tyto odrůdy, až na Chardonay, ve světě moc nejsou."

Zvláště vinohrady v Čechách přetrvaly jen na těch nejlepších polohách, produkují málo, ale prý kvalitního vína.

Kvalita se bát nemusí

Podle ředitele Lobkowiczkého zámeckého vinařství v Roudnici nad Labem Jana Podrábského proto za takových podmínek důvod k obavám z konkurence není:

"Možná spíš větší firmy, které se zabývají běžnými víny, stolními víny, by mohly obavy mít. Budou asi těžko konkurovat levnému stolnímu vínu z jižních oblastí. Pokud je ale firma zaměřena na kvalitu, myslím si, že obavy mít nemusí."

Výrobci se většinou utěšují příkladem jižních sousedů. Rakušané krátce po vstupu do Unie přešli na nová vína, ale po roční nebo dvouleté fázi oťukávání se zase vrátili k osvědčeným domácím značkám.

Vladimír Šuhájek z Klášterních vinných sklepů v Litoměřicích se ale bojí, že lidé můžou přestat kupovat víno vůbec:

"Víno je vlastně na konci řetězce a jestli zdraží? Je to obvykle tak, že na prvním místě je jídlo - maso, mléko - pak boty, dovolená, nějaký fotbal a teprve potom je to lahev vína ve vinárně. A na to už někdy bohužel nezbývá."

Cla odpadají i Čechům

Cla padnou i z druhé strany hranic s Unií, a tak se i českým vínům otvírá možnost uplatnit svoje vína v západní Evropě.

Víno
Česká vína nejsou na Západě příliš známá

Jenže na rozdíl od českých spotřebitelů, kteří si domácí značky najdou sami, mají zdejší výrobci v Evropské unii podle Vladimíra Šuhájka jednu zásadní nevýhodu:

"Západní Evropa nemá o východní Evropě naprosto žádný přehled. Když se tam tedy objeví láhev s etiketou Česká republika, lidé si budou myslet, že je to z Jugoslávie nebo z Čečenska."

Podle odhadů dokáže jen asi deset procent českých producentů svoje výrobky propagovat a pronikat s nimi na zahraniční trhy.

Ivan Váňa ale tvrdí, že všechno je třeba dělat postupně - a začít u těch, kteří Českou přece jen lépe znají. Teprve potom člověk může využít dalších kontaktů.

Košer vína

"Do Německa jsme už začali exportovat. Naše vína tam chutnala, ale odradily nás problémy s vývozními dokumenty a procesy na hranicích."

"Teď to bude jednodušší. Přejedeme hranici, a pokud tam budeme mít partnera, můžeme prodávat. Nyní se nám navíc objevila možnost prvního a velkého obchodu do Izraele," říká Ivan Váňa.

Košer víno, které jako jediné v republice pravidelně vinařství Chrámce nabízí, je ovšem specializace, kterou si nemůže dovolit každý.

"Všechny práce od zpracování hroznů až po špuntování lahví mohou vykonávat jen ortodoxní Židé. Pokud do vína chcete cokoli přidat, opět to musí být košer a veškerá výroba košer vína musí být oddělena od výroby běžného vína."

"Stroje se musí čistit, sudy a cisterny musí být jen na toto, nebo musí být speciálně vyčištěné a rok nepoužívané," vysvětluje František Moše Váňa.

Rychle se vysazovalo

V Evropě je vína přebytek, a tak není divu, že Unie zakazuje nově vstupujícím zemím vinohrady rozšiřovat. Před vstupem tedy vinaři ještě horečně vysazovali všude, kde se dalo, ale často s problémy.

"O něco jsem se pokoušeli, ale bohužel moc jsme toho nestihli. Stihli jsme několik hektarů červených vín, ale pak jsme narazili na problém dotací, ale i na majetkové vztahy," stěžuje si Vladimír Šuhájek.

"Když není pronájem na dobu delší než dvacet let, tak se nepovoluje výsadba trvalých kultur. Bohužel to tedy skončilo neslavně," dodává.

Ministerstvo financí se rozhodlo zdanit nenávratné části podpor, které vinařům na výsadbu nových tratí poskytl Vinařský fond.

Mezi vinaři se všechno dělalo tak nakvap, že na poslední chvíli už nebylo dost sazenic a jeden je druhému kradl z pole.

Všechno přitom mohlo být připravené už dávno, jak tvrdí Vladimír Šuhájek:

"Někde musí být vymyšleny dlouhodobé koncepce. Vždyť v tom jsou obrovské peníze. Dnes nám výsadba jednoho hektaru vyjde na 600 nebo 650 tisíc korun i více. Někdo by tedy nad tím měl držet ochranou ruku a říct - vinaři nebojte se, budeme vám garantovat 40 - 50 procent dotací."

I když ale platí na počet vinic takzvaný stop stav, čeští vinaři o možnost zvyšovat produkci nepřijdou.

Kdyby se třeba obnovil původní počet rostlin na stávajících plochách, mohli by výrobu až zdvojnásobit. Řadě z nich se ovšem ani do toho nechce - protože se bojí, že by další víno neprodali.

 
 
Uvnitř EvropyUvnitř Evropy
Kompletní průvodce měnící se tváří Evropské unie
 
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí