Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: pátek 19. března 2004, 14:49 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Kniha historiků přibližuje období tzv. druhé republiky
 

 
 
Patnáctého března 1939 také skončila tzv. druhá republika, která trvala pouhých pět měsíců, od zářijové mnichovské zrady, kdy stát přišel o velkou část území, obývaného německou menšinou.

Kniha
Kniha

Oněch pár měsíců patří k temnějším kapitolám české historie - a současně jde o období, o němž se dosud víceméně mlčelo.

Teprve v těchto dnech vychází kniha historiků Jana Gebharta a Jana Kuklíka, nazvaná 'Druhá republika - svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě'.

Proč je dobré knize a především zmíněnému "polodemokratickému" času věnovat pozornost?

Zapomenuté období

Druhá republika se dá označit jako zapomenuté období - podle učebnic a historických publikací jako by vlastně neexistovalo: byl Mnichov a pak hned protektorát.

 Pojmy jako 'čistý národ' měly vytvářet ideovou základnu pro nové politické poměry
 
Jan Gebhart, historik

Přitom jde o čas dramatický, o jakousi předehru k okupaci v březnu 1939.

V Československu došlo za druhé republiky k do té doby nevídanému okleštění politických práv, k výbuchům nacionalismu, antisemitismu a nenávisti.

Jakkoli nelze zapomínat na tlak z Německa, onen svár mezi demokracií a totalitou vycházel z domácích zdrojů, připravovaly a realizovaly jej místní politické síly.

Jeden z autorů knihy 'Druhá republika', historik Jan Gebhart říká:

"Demokracie a období první republiky se dostává do čela kritika a hledá se cesta, co by bylo lepší. Tehdy se začínají objevovat a přímo adorovat pojmy jako národ, čistý národ. Ty měly vytvářet ideovou základnu pro nové politické poměry."

"K tomu se přidává řada dalších věcí, například závist a další negativní vlastnosti, které vyplouvaly na povrch a jako mastná kola se rozšiřují po hladině české společnosti," říká historik Jan Gebhart.

Frustrace z Mnichova

Česká společnost byla v tristní situaci: frustrovaná ze selhání politických elit v čele s prezidentem Edvardem Benešem, ze zrady spojenců, z toho, že nemohla bojovat s nacisty.

 Všechno to, co jsme viděli v první republice, bylo fakticky zakotveno už v té republice Masarykově
 
Antonín Klimek, historik

Československo náhle přišlo o třetinu území a čtyřicet procent průmyslu. Ocitlo se v hospodářské krizi, nemělo politické přátele, Slováci chystali odrtržení a do země se snažily dostat statisíce uprchlíků.

Během pár týdnů se ve státě vystřídaly dvě vlády - a byly - z tuzemského rozhodnutí - zrušeny politické strany s výjimkou dvou: vládnoucí Strany národní jednoty a Národní strany práce, která působila jako opozice v povolených mezích.

Parlament neexistoval, vše rozhodovala vláda svými výnosy. Proč došlo k okleštění demokracie, když za první republiky to vypadalo, že těmto ideálům jsou všichni oddání?

"Stejně jako v každém člověku, je i v každém národě něco jako Jekyll a Hyde, jedna stránka obvykle převládá nad druhou. Všechno to, co jsme viděli v první republice, bylo fakticky zakotveno už v republice Masarykově."

"Není možné, aby se celý národ přes noc změnil. Aby se najednou stal z demokratického národa takovým, kterým preferuje diktaturu," míní historik Antonín Klimek.

Úpadek a deziluze

Co přesně se v Česku dělo? Spustily se antisemitské orgie a útoky proti umělým nepřátelům národa.

 Tisk a veřejná propaganda nepřipouštěly, že bychom mohli spor s Němci prohrát
 
Antonín Klimek, historik

Ještě včera nedotknutelné modly Edvard Beneš a Tomáš G. Masaryk začaly být velkou částí žurnalistů i politiků označováni za původce vší hrůzy a mravního rozkladu.

Běžně se používaly výrazy jako "odbenešit", vděčným terčem se stal liberalismus, humanismus, tzv. hradní kruhy, zednáři atd.

K příčinám národního úpadku a deziluze ještě jednou Antonín Klimek:

"Existuje jev, o kterém se málo mluví, ale který pomohl podlomit tehdejší morálku. Tisk a veřejná propaganda si totiž nepřipouštěly, že bychom mohli spor s Němci prohrát. Lidem bylo neustále opakováno, že Češi jsou v právu."

"Při mnichovském období si toho všímají i členové vlády, upozornil na to například Jan Šrámek, který říkal 'když to dopadne jinak, co řekneme lidem, vždyť budou chtít vládu tvrdé ruky'," říká Antonín Klimek.

Volání po vládě tvrdé ruky bylo podle Klimka u nás dosti rozšířené, nešlo zdaleka jen o fašisty.

'Rozbory' židovství

V každodenní praxi nejvíc útočili katoličtí intelektuálové. Karel Schulz psal, že architekty a hlavní osobnosti první republiky "je třeba přinutit, aby se báli. Buď učiní pokání - nebo musí být vyříznuti z (...) národa".

 Všechny excesy druhé republiky byly důsledkem Mnichova. Mnichov zlomil charakter
 
Ivan Medek, novinář

Ještě horší byl antisemitismus, který si nijak nezadal s tím, co se praktikovalo o pár let dřív v Německu a v Rakousku.

Profesní svazy českých právníků, lékařů a techniků požadovaly, "aby pro budoucnost vůbec nebylo přípustno v zájmu nejdůležitějších statků národa, aby povolání lékařská, právnická a technická byla vykonávána Židy".

"Nejvíc zarážející na tom bylo, že skupina odborníků, mezi nimi i antropologové, se snažili definovat, co a kdo je Žid a zdá má vůbec naději na to být ekvivalentním příslušníkem českého národa."

"Většinou se docházelo k tomu, že jejich vlastnosti to Židům neumožňují. V souvislosti se Židy se dokonce mluvilo o nákaze," uvádí historik Jan Gebhart.

Antisemitské a vypjatě nacionalistické tendence se projevovaly i v přístupu k Romům - vznikl koncentrační tábor v Letech u Písku -, i ve vztahu k uprchlíkům.

Němečtí antifašisté a Židé, prchající z obsazeného pohraničí nebyli vpouštěni do země a stát je dlouho nechával na pospas vrahům.

Nedá se tvrdit, že zavádění vlastního autoritářského systému, které zastavila okupace, podlehl celý národ a celá intelektuální elita: řada lidí, převážně spisovatelů a intelektuálů, ale i umlčovaných politiků se snažila držet demokratickou tradici.

Přesto je rozsah "druhorepublikového šílenství" tak velký, že stojí za to se jím dál obsáhle zabývat.

Může za to Mnichov

Pamětník Ivan Medek, novinář a syn významné postavy prvorepublikové kulturní elity, spisovatele a legionáře Rudolfa Medka, k druhorepublikové historické situaci říká:

"Všechny excesy druhé republiky byly důsledkem Mnichova. Mnichov zlomil charakter."

"Lidé měli pocit, že něco bylo prohráno, ale že to neprohráli oni, že byli do něčeho vtlačeni," dodává Ivan Medek.

 
 
INTERNETOVÉ ODKAZY
 
BBC neodpovídá za obsah stránek, které neprovozuje.
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí